| Dokola |

Myčka  inside


Jednoho ošklivého zimního večera sedíme v kuchyni a povídáme si s Mílou takové to rodičovské povídání a přišla řeč i na naši starou dobrou myčku Elektrolux ESF472a, že je jako fajn, ale hlučná a co by se jako stalo, kdyby jako přestala fungovat. No a ona do dvou týdnů fungovat přestala.

Zkrátka to ta myčka slyšela, že to taky jde být rozbitá. Ve skutečnosti jsme si to asi zavinili sami, protože jsme začali používat výdobytky moderní chemie a to mycí tablety 3v1 a hlavně zcela chybně, přestali používat sůl. To způsobilo totální ucpání něčeho a tak myčka přestala napouštět. Tedy přesněji občas ano, občas ne, pak spíš ne a pak už vůbec. Provoz myčky se stal poloautomatickým, tzn. Automatické napouštění jsme simulovali nalitím 5 litrového kýble vody a to 3x  za mycí proces. Opuštění strojní metody mytí po 13 letech nepřipadalo v úvahu. Situace se stávala neudržitelnou a tak jsem se jal vyhledat levného a šikovného opraváře.

Zprvu se vše jevilo jako zázrak, na internetu (a v pracovní době) jsem vyhledal na našem sídlišti jednoho odborníka, který byl dokonce ochoten dorazit do 1 hodiny k nám domů. I stalo se a pán šáhnul myčce na ventil – byl ucpaný. Onen vyčistil se slovy, že myčka je zachovalá a že bude zase mýt ještě druhých 13 let a v prahu „šestikila“ (rozumněj 600 Kč) zmizel mezi paneláky. Myčka, jako nová, myla přesně týden. Pak se situace navlas opakovala. Prostě nechtěla napouštět. Protože se mi závada zdála být banální, pokusil jsem se tomu  přijít  na kloub. Bez úspěchu. Volat znovu „odborníka“ nebo jiného odborníka se mi už nechtělo a tak již připraven a rozhlédnut po našem virtuálním obchodnickém světě jsem provedl nákup nového stroje, tentokráte značky Bosh. (o tom možná jindy a jinde).

Když to novou „Bošku“ přivezli, voněla novotou a byla krásná. Po rozbalení se jasně ukázalo kam ten svět spěje a jednoznačně se v praxi potvrdil můj již slavný pojem „degradace doby“. Co bylo dřív chromové, je v plastu. Plechy o třetinu tenčí, všechno místo přišroubování necvaknuté a v podstatě na jedno použití. Myčky číst neumí a tak zde můžu napsat, že jí dávám tak  3 - 5 let. Již bez jakýchkoli odborníků jsem myčku zamontoval a zprovoznil a světe div se myje dodnes. (už to jsou alespoň dva měsíce) a co víc, splňuje i naše očekávání především v oblasti hluku. Ale to je jiná pohádka.

Za odvoz staré myčky si firma chtěla naúčtovat 300 Kč, za odvoz obalu 100 Kč no zkrátka jsme je vyprovodili ze dveří a uprostřed kuchyně trůnila ESF472. s šroubovákem a kleštěmi jsem se do ní pustil. Zatím pomalu, opatrně. Nejdřív boky. Zde se ukázalo, že vnitřek jaksi složitější a obsahuje také zařízení, o kterých jsem předpokládal,že jsou jen kosmických raketách. Těch drátů, hejblátek, čidel, hadiček atd. No asi po půl hodině ve mně přestalo hlodat pokušení pokusit se myčku opravit. Prostě jsem začal trhat, rvát, štípat, uvolňovat, dělit na prvočinitele. Největším překvapením pro mě byly dveře, kde se nacházelo nejvíc „elektroniky“  než jsem schopen pochopit. Pokračoval jsem od nejjednoduššího ke složitému a nakonec se pustil do závěsů dveří, který byl za ta léta tak zašpiněný, že defakto nešel rozmontovat. Musel jsem ty dveře tak trochu utrhnout. To byla však jediná věc, při které jsem použi násilí. Jinak vše čistě odděleno a připraveno jako náhradní díl ….

Nepříjemným průvodcem demontáže se ukázalo docela velké množství vody, která v nejméně vhodných okamžicích různě vytékala a jsouc špinavá zanechávala na podlaze pěkný bordýlek. Doporučuji tedy pro následovníky pro demontáž použít spíše venkovních prostor nebo alespoň dílnu.

Asi za tři hodinky to měla holka za sebou. Jednotlivé části jsem roztřídil do krabic od zeleniny a dočasně umístil do komory. V příhodném okamžiku jsme s Julou a s Toničkou navštívili sběrný dvůr. Když jsem řekl, že vezu myčku, ale rozmontovanou a roztříděnou, nechtěli mi jí vzít a dokonce to vypadalo, že snad dostanu pokutu, že jsem provedl samostatně rozpad eletro zařízení. Když jsem tedy změnil rétoriku na to, že vezu kov, gumu umělou hmotu a elektro materiál, šlo to hladce. A to je konec pohádky. ESF 472 spi sladce. Vzpomínáme. Za tímto účelem jsme si ponechali přední řídící panel, betonové závaží, košík na příbory a návod.

Jak vypadá vaše stará myčka uvnitř? No, jen do toho ……..

 

Adam

 
 

| Nahoru | Dokola |

© 2008 Dokola.cz